Historie a památky

Kostel sv. Michala

Kostel sv. Michaela archanděla na Šířavě.

Kostel sv. Michaela Archanděla

Ani u tohoto kostela nevíme, kdy přesně vznikl. Prý to byl původně malý kostelík na začátku vesnice, jejíž náves byla pokračováním přerovského tržiště, tzv. Široké ulice. Vedle něho stávala dřevěná zvonice, na níž visel zvon, ulitý roku 1496 ad honorem Sancti Michaelis. Zasvěcení zvonu je jediným dokumentem před rokem 1556, kdy byl podle zápisů Jednoty Bratrské pohřben bratr Matěj Berounský u sv. Michala pod kobku...

Kostel sv. Vavřince

Farní kostel sv. Vavřince, mučedníka na náměstí TGM.

Kostel sv. Vavřince

Kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří

Původní zasvěcení malého kostelíka na Horním náměstí či „na Kopci“, jak se dříve říkalo, není známo. Je však velmi pravděpodobné, že hradní kostel sídla královských purkrabí byl velmi brzy zasvěcen sv. Jiří, tomuto oblíbenému patronu rytířstva. Byl několikrát přestavěn, po válkách i požárech, a dnešní podobu získal roku 1970 díky P. Aloisi Havlovi.

Kaple v Dluhonicích

Kaple Povýšení sv. Kříže v Dluhonicích (z Pamětní knihy farnosti Předmostí)
18. září 1927 byl Florianem Mrázkem, arciknězem a kanovníkem z Lipníka a rodákem dluhonickým, posvěcen základní kámen kaple v Dluhonicích. Byla do něj vložena listina následujícího znění:

Ku větší cti a slávě Boží!

Kaple Sedmibolestné Panny Marie u kostela sv. Vavřince

Původně byla kaplička márnicí hřbitůvku kolem farního kostela. Když byl v letech 1722-1732 kostel přestavěn a hřbitov tak prakticky zmizel, byla z ní udělána jednoduchá kaple, do níž byla umístěna stará socha Piety. V josefinské době byla určena za skladiště kostelního nářadí a teprve koncem 19. století se začalo jednat o jejím navrácení k původnímu účelu.

Kaple sv. Vendelína, opata v Kozlovicích

Kozlovice byly od nepaměti přifařeny k Přerovu, usedlíci chodili na nedělní mše svaté do šířavského kostela sv. Michaela Archanděla (ke kterému také ve 14. století platili desátky) nebo do farního kostela sv. Vavřince. Na pouť chodili Kozlovičtí na Sv. Hostýn.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Křenovicích

Stavbu kostela a vyfaření Křenovic od Kojetína prý „zavinili“ kojetínští „měšťáci“. Farníci z přifařených obcí totiž museli bez ohledu na věk a pohlaví v kostele stát, kojetínští je nepustili do lavic. Hrdým hanáckým sedlákům se to příliš nezamlouvalo, a tak jednou pohár přetekl – za škaredého zimního počasí přišli do kostela promočení a unavení a „ti Koječáci“ je zase sednout nenechali.

Kostel sv. Václava v Tovačově

Přijíždíte-li do Tovačova z kterékoliv strany, tak již z dálky se na Vás dívá štíhlá věž tovačovského zámku, v jejímž stínu se nachází starobylé město s téměř 3000 obyvateli. Z mnoha věží a věžiček patří jen tři samotnému zámku. Ostatní pak církevním kostelům a kaplím. Samotný Tovačov, spíše tvrz a později zámek, se připomíná ve falzu roku 1203. A první zmínka o farnosti je z roku 1297, kdy král Václav II. dává Jakubovi, faráři při kostele sv. Jiří, Stanislava a Barbory v Tovačově, zeměpanský dvůr v Oplocanech a jiné statky a práva.

Zámecká kaple Zvěstování Panny Marie v Tovačově

Mimo renesanční památky skrývá tovačovský zámek ve svém východním křídle i překrásnou raně barokní kapli s bohatou malířskou a štukovou výzdobou.

Kaplička sv. Anny v Tovačově-Anníně

Když Ernest hrabě Kuenburg v roce 1793 převzal těžce zadlužené dědictví po svém otci Franzovi, hledal cestu, jak výnos tovačovského panství zvýšit. Jako jiní šlechtičtí velkostatkáři té doby přistoupil na relativní osamostatnění poddaných a náhradu robot ročním poplatkem. Už jeho otec založil kolonii „Zádvoří“ (dnešní Arnoštov), mezi jejíž osadníky rozdělil půdu panského dvora v Oplocanech. Další pozemky chtěl získat vysušením nevýnosného Skašova, třetího největšího rybníku na Moravě.

Stránky

Prihlásit se k odběru Historie a památky