Úvodník - prosinec 2018

Umění očekávat

Advent je doba čekání. Dříve se stmívá, je víc zima. Člověk se loučí se vším tím, co znal jako světlo, teplo a volnost. Teď je jakoby spoután. Ale může se vracet do sebe. A v sobě hledat krásu očekávání, která člověku dává mnoho. Současná doba si sama na sebe plete bič tím, že má vždycky všechno hned. Jestliže v zimě máme světlo, tak se okrádáme o to, že nepoznáváme kouzlo dlouhých zimních večerů strávených ve společnosti blízkých a přátel. Jestliže někdo má v zimě čerstvé jahody, tak se nemůže těšit, že budou v létě. Má vždycky všechno, a proto nemá nic. Vánoce můžeme prožít v plavkách v některém z atraktivních letovisek na opačné polokouli, to vše v ekonomickém balení za výhodnou cenu s cestovní kanceláří. Takto přesycení lidé jsou pravidelně otráveni životem. Nemají se vůbec nač těšit. Čekání je příležitostí, jak se těšit ze života a na život. Advent a Vánoce jsou výzvou k novému začátku: s Bohem, s lidmi i se sebou. Chceme-li sobě i druhým připravit radostné Vánoce, musíme si především udělat čas na Boha, bližní i sebe. Jistou příležitostí budou ranní roráty jak pro děti tak dospělé. Jen tak to všechno ostatní bude mít smysl. Úspěšnou cestu Adventem přeje a vyprošuje

otec Josef

Druhy obsahu: