Okénko pro děti

OKÉNKO PRO DĚTI

Milí chlapci a děvčata!

Vánoce jsou nejkrásnější svátky, na které se těšíme po celou adventní dobu. Dlouho lidé museli čekat na slíbeného ZACHRÁNCE, dlouho museli být trpělivý, než přišel SPASITEL. Nepřišel do bohatého paláce, ani na hlavě neměl zlatou korunu. Ten, na kterého tolik lidé čekali, přišel v době, kdy ještě neznali lidé žádnou techniku, dokonce ani elektřinu, neměli auta a nejdražší hračky. Když se Boží Syn narodil, položili ho v chlévě do jeslí, kde bylo seno nebo sláma pro zvířátka, která tenkrát lidé pěstovali. Přišli se mu nejdříve poklonit chudí pastýři se svými ovečkami. Jak prostý ten příběh a přitom mluví o narození VYKUPITELE světa, na kterého čekal celý Boží svět. Poslechněte si vánoční příběh.

Bodlák

Pastýři, kteří spatřili nebeské znamení, se radostně rozběhli k Betlému. Všichni až na jednoho. Každé znamení, které do té doby uviděl, mu přineslo trápení, Byl by nejradši, kdyby se v životě vůbec nic nedělo. Světlo komety bylo tak jasné, že proniklo až k jeho srdci. Jenže pastýřovo srdce jako by se neumělo radovat a užívat si pokoje. Nevěděl, proč cítí jen hořkost a strach, které přicházeli z temnoty. Rozum jeho bázlivé srdce posiloval a omezoval. Pastýř pochyboval o všem a o sobě především a také se samozřejmostí lhal, aniž by to měl v úmyslu. Dlouho váhal, zda se má vydat na cestu. Bál se. Stojí mu to vlastně za to. Co když hvězda lže? Dá se hvězdám vůbec věřit? Když nakonec svolal svých pár oveček, přepadla ho úzkost, že nepřijde jako první. K čemu by jinak celá cesta byla. Právě tehdy k němu dolehl hlas andělského sboru: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“ Pro všechny pastýře byl andělský zpěv radostí a útěchou, ale na něj dopadl jako balvan.

Proč zpívají o lidech dobré vůle, které má Bůh rád, a ne o všech lidech? Ta slova mohou mít jediný důvod: některé lidi má Bůh rád a jiné ne. Já, asi nejsem milován! Tak se stala noc plná světla a pokoje pro něj nocí utrpení a zoufalstvím. Ovečky ponechal u fíkovníku a sklonil se nad studnou. Na vodní hladině se třpytily nebeské hvězdy. Díval se a nevšiml si, že je tam bodlák zašlapaný do prachu a zapíchl si trn. Pastýř zakřičel do ticha nadávky. Ticho bylo hluboké a tu najednou bodlák promluvil: „Co jsi za člověka, že nadáváš bodláku za jediný dar, který má?“ Pastýř netušil, že bodláky umějí mluvit, „Ty říkáš dar tomu zatracenému ostnu? “Jiný nemám,“ odpověděl bodlák. „Jako já každý den děkuji Bohu za jediný dar, který mi dal, měl bys mu děkovat taky. Nejsi přece tak jiný než já.“ Muž se odmlčel. Ticho se plnilo novým citem, který nepoznal, hodně se podobalo pláči. Bodlák měl pravdu. Bůh miluje své tvory pro to, jací jsou. Bůh miluje zvláště něžné lidi, kteří jsou jako bodlák, protože když je tak stvořil, musel mít důvod. Bodlák pokračoval: „Je třeba se nechat milovat takový, jaký jsi. Pýcha nás odděluje od sebe, pýcha ucpává přítok Boží lásky. Pochopit to není jednoduché!“ Teprve teď dokázal pastýř pokleknout vedle jesliček a mohl tak ucítit Ježíškovu ruku. Byla tichá svatá noc…

Kudlanka nábožná

 

Tento velmi dobře známý druh hmyzu zeleného, méně často hnědého zbarvení, bylo možné vidět díky teplému počasí téměř až do poloviny října. Kudlanky byly dříve vázány na teplé písčité, stepní oblasti a obývaly spíše jih naší republiky. Se zvyšující se teplotou se kudlanky rozšiřují více na sever a jejich počty stoupají. Tento hmyz tvoří samostatný řád kudlanky, což naznačuje, že nejsou přímo příbuzné s žádnou další hmyzí skupinou, např. s kobylkami. To je dáno jejich tělesnou stavbou, kdy první pár nohou je uzpůsoben k chytání kořisti. Kudlanky Strana 10 Slovo pro každého Ročník 24, Číslo 12, Prosinec 2018

jsou tedy dravci a loví zajímavým stylem, kdy vylézají na vrcholky trav či keřů, kde nehybně čekají na svou kořist. V této pozici mají kudlanky přední nohy sepnuté k sobě, což připomíná modlení – od toho název „nábožná“. Kromě zeleného zbarvení se také kudlanky před svou kořistí maskují houpavými pohyby, kterými napodobují foukání větru. Jakmile kudlanka identifikuje cvrčka, mouchu, kobylku či jiný hmyz, okamžitě ho zaměří očima a sleduje každý jeho pohyb, přičemž sek němu ostražitě pomaloučku plíží. Když je ke kořisti dost blízko, vymrští své přední nohy a pevně ji chytí. Okamžitě začíná kořist konzumovat, i když se ještě cuká a snaží utéct. Velmi rozšířenou informací je, že samičky kudlanek po páření samečka sní, děje se to ale jen velmi zřídka. Zajímavý fakt je, že se kudlanky mohou rozmnožovat i partenogeneticky, tzn. bez přítomnosti samečka, v takovém případě se pak rodí z vajíček pouze samičky. Celkově se tedy jedná o velmi zajímavý druh hmyzu, který si zaslouží naši pozornost a úctu.

Libuše Calábková

Zaměření: 
Druhy obsahu: