Kaple sv. Jiří na Horním náměstí

(3. pokračování)

 

 

Dva roky nato po velkém požáru Horního města roku 1760 byla kaple opět „ve stavu zbědovaném“. K její opravě se vzhledem k tradici své rodiny rozhodl poslední mužský člen rodu Přepických Jan Václav. V dubnu 1763 požádal konsistoř, zdali by mohl „tuto ohněm velmi poškozenou kapli a také osiřelou“ obnovit, a povolení obdržel. Novou kopulovitou střechu a cibulovitou vížku dal pokrýt bílým (pocínovaným) plechem, zazdít gotická okna a prorazit nynější, rozšířit vstup z podvěžní brány a jeho původní gotické ostění použít do nových dveří z náměstí, vnitřní prostor jednoduše zaklenout, dal postavit nový oltář a zamýšlel ještě koupit na Horním náměstí dům a ustanovit ke sv. Jiří stálého kaplana. Než k tomu došlo, byl v noci z 11. na 12. září 1765 na svém zámku v Ivanovicích zabit lupiči. Byl tedy aspoň 13. září 1765 pochován v hrobce, kterou si dal v kapli zbudovat.

Mše svaté byly od roku 1763 slouženy v kapli pravidelně vždy o svátku sv. Jiří, od roku 1788 se stala „trhovým kostelem“ – v trhových dnech byla otevřena k pobožnostem, pro zámeckou vrchnost v ní byly slouženy mše svaté i ve všední dny a v prosebných dnech tu bylo zastavení.

Když zedník opravoval v roce 1823 vyšlapanou cihlovou podlahu kaple, ukázal se náhrobní kámen a došlo k jednomu z největších skandálů v Přerově, když městský syndik Engel objevenou hrobku vyloupil. Zápisky faráře Navrátila uvádějí, že „byla tato hrobka vylomena tehdejším syndikem Jos. Englem a jeho spřeženci, když … zde se nalézající rakev hraběte Sedlnického etc. vyloupil, vzal prsteny, kříže a stříbrné knoflíky, jimiž byla mrtvola bohatého majitele okrášlena, rubáš mrtvého, rytířský plášť, límec, kápi, které se pak ještě ani po 2 letech nerozpadly, a kosterní pozůstatky bezbožnou rukou vysypal a odkopal nohama.“ Přerovský historik Struschka píše, že plášť byl rozložen přes nízkou dřevěnou kazatelnu k usušení, kde jsem jej také sám viděl.“ Měděná rakev byla podle svědectví zámečníka Johana Kornwedta vyzdvižena, rozřezána a kov prodán.

Svědectví mistra zámečnického Johanna Kornwedta:

V roce 1823 byla z hrobky v kapli sv. Jiří vyzdvižena měděná truhla, v níž byl uložen baron Sedlicki; na to jsem byl povolán panem vrchním správcem Kuntzem a panem syndikem Engelem, abych vyřezal na ní se nacházející znaky či štíty, které byly pro svou krásu a starobylost odeslány a to – pokud je mi povědomo – jeden do Vídně, jeden do Brna a jeden do Pruska panu hraběti Magnisovi, kam přišly ty další mi není známo. Zbylé měděné zlomky, na místě oceněné Grünspanem, byly prodány; nevím však jistě, bylo za ně utrženo 18 nebo 20 zl. víd. měny.

Přerov 5. října 1836.             

Johann Kornwedt, zámečnický mistr v. r.

21. listopadu 1830 skončila epidemie cholery, skoro půl roku sužující Přerov. Obyvatelé se zavázali k děkovné pouti, každoročně konané 21. listopadu z kostela sv. Vavřince do kaple sv. Jiří „na ten úmysl, aby dobrotivý Bůh naše město a celou farnost od nakažlivých nemocí a všelikého zla chrániti ráčil.“

R. 1834 byla kaple sv. Jiří opět vylíčena a provedeny v ní drobné opravy. R. 1835 pro ni vyrobil místní stolař malý positiv  za  23 zl.  17 kr.  2 d.  „k  celoročnímu  použití  při slavnostech“.

27. září 1839 na žádost děkana Zubka olomoucký kníže arcibiskup Maximilian Joseph Sommerau - Beckh obnovil mešní indult, podle něhož se v kapli smí sloužit mše svatá vždy o svátku sv. Jiří mučedníka (pokud svátek padne na neděli, pak v jeho oktávu).

Kvůli rostoucímu provozu byly v roce 1842 strženy obě fortny Horního města, zdivo a střecha kaple přitom byly značně poškozeny. Po úpravě vozovky se octly vchody kaple asi metr nad úrovní terénu a musely být opatřeny schůdky. Oprava se protáhla až do roku 1844.

Když 17. srpna 1868 při požáru Horního náměstí kaple opět přišla o věžku a střechu, trvalo skoro tři roky, než se začalo s opravou. Střechu kaple obnovil stavitel Ondřej Ginter, věžičku pokryl bílým plechem. Protože ve spojovací uličce mezi Žerotínovým a Horním náměstím hrozilo stále větší nebezpečí úrazu lidem vycházejícím po strmých schodech z kaple, byl hlavní vchod při opravě zazděn a do takto vzniklého výklenku byla roku 1886 umístěna socha P. Marie Svatohostýnské od kroměřížského sochaře Antonína Becka, darovaná Vincencem Dočkalem. Jediným vchodem do kaple zůstaly nynější dveře.

Nový oltář byl darem z kaple zrušeného přerovského vojenského výchovného ústavu. Za ním byl „na tyčích“ umístěn obraz sv. Jiří od přerovského malíře Antonína Halašky. Při požáru zničený zvon nahradil nový, dar měšťana Vincence Kuchynky, ozdobený obrazem sv. Vincence Ferrerského. Ulil jej zvonař Hilzer z Vídeňského Nového Města.

Nový kooperátor P. Ignác Zavřel zařídil, aby roku 1885 byl oltář obnoven a pozlacen, po stranách jižního okna byly zavěšeny obrazy P. Marie Svatohostýnské a sv. Filomény od Josefa Ladislava Šichana.

12. února 1900 rozšířil arcibiskup Theodor Kohn mešní indult pro kapli: nad altare portatile se směly sloužit mše svaté vždy o svátku sv. Jiří a každou první sobotu v měsíci. R. 1910 bylo opět povoleno sloužit kromě mše svaté o svátku sv. Jiří dalších 12 mší svatých ročně; sloužily se nejprve každou první sobotu, pak každý první pátek v měsíci, také v trhové dny zůstávala kaple otevřena.

Během roků střecha, že byla pokryta špatnou břidlicí, teprv sešla, zatékalo všude. Věžka se klátila, vazba špatná místy, uvnitř cementová dlažba již porouchána – smutný pohled na kapli zevně i uvnitř,“ zkonstatoval P. Ignác Zavřel, už farář, jenž „od svého příchodu do Přerova touhu měl kapli důstojně opraviti. … Hned tedy r. 1903, když o svátku sv. Jiří farář měl tam mši sv., měl krátkou promluvu. Ukázal na starobylost a význam kaple, oznámil úmysl svůj, že s pomocí Boží opraviti chce kapli, aby mu byli nápomocni.“ Velkorysou dárkyní byla předměšťanka Johanka Čapková, prodala svůj domek v Kozlovské ulici a získaných 4000 K věnovala na kapli. V roce 1910 tak mohl stavitel Eduard Veselský zahájit generální opravu kaple. Během toho roku byla opravena střecha s vížkou, položena eternitová krytina, dány nové rýny a hromosvod, opraveny vnější omítky a dveře. „Oprava zdařila se. Kaple zazářila v kráse, zdaleka viděti ji nově upravenou. Jest ozdobou Horního náměstí, celého města. Bohu díky!

Pokračování příště                             Zdeňka Mollinová

Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: