Kaple sv. Jiří na Horním náměstí

Milí čtenáři, mám velkou radost, že se nám v Přerově podařilo dokončit a slavnostně předat do užívání opravenou kapli sv. Jiří na Horním náměstí. Ačkoli jsem se slavnostní hodové mše svaté nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit, dostalo se mi od Vás mnoha milých slov, která vyjadřovala spokojenost, a že se Vám současný stav kaple líbí. Děkuji všem.

Generální oprava probíhala v letech 2014 – 2018. Celková cena podle Smlouvy o dílo s firmou RAPOS a.s. z Holešova, která vyhrála výběrové řízení na dodavatele stavby, činila 2 557 310 Kč.

V prvních dvou letech obnova kaple zahrnovala rekonstrukci exteriéru, v letech 2016 – 2018 pokračovaly práce v interiéru – v kryptě a lodi kaple. Během realizace se vyskytly některé další práce, které nebyly v projektu zahrnuty. Tyto vícepráce stály 420 075,- Kč. Dohromady náklady na opravu kaple činily 2 977 385 Kč.

Protože kaple sv. Jiří je kulturní památka a stojí v městské památkové zóně, mohli jsme žádat o dotaci dva poskytovatele dotací, a to Olomoucký kraj – odbor památkové péče a Ministerstvo kultury ČR z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, ve kterém má město Přerov povinnou 10 % spoluúčast.

Podíly finančních prostředků k uhrazení veškerých nákladů opravy jsou tyto:

Olomoucký kraj            890 000 Kč       30%         podíl města Přerov    647 500 Kč       22%

Ministerstvo kultury      720 000 Kč       24%         farnost                     719 885 Kč       24%

Všem donátorům i dárcům upřímné Pán Bůh zaplať. Zvláště děkuji Vám, farníkům, kteří jste štědře přispívali do pravidelných účelových sbírek a také Vám, kteří jste podporovali toto dílo svými dary a modlitbami. Bez Vaší pomoci by taková velká oprava nebyla možná. Poděkování jistě patří také otci děkanovi, P. Pavlu Hofírkovi, který měl tolik odvahy a chuti se do této akce dát a dotáhnout ji do zdárného konce.

Milí čtenáři, rádi bychom Vám nabídli na pokračování střípek z dějin kaple svatého Jiří, který podle kronik a pamětních knih zpracovala paní Zdeňka Mollinová. Přeji Vám pěkné čtení.                                                                      Alena Pizúrová

   

 

Vilém z Pernštejna získal od krále Matyáše Korvína i od krále Vladislava II. Jagellonského r. 1487 „v dědictví hrad i město Přerov, vsi Šířavu, Předmostí a Lhotu a many k hradu přerovskému hledící ve vsi Čechách“. Když se tedy páni z Pernštejna stali trvalými majiteli přerovského panství, pustili se do obnovy poničeného majetku. Vilém z Pernštejna místo zničeného královského hradu dal stavět úplně nový zámek a důkladně opevnit Horní město. Tento „Kopec pustý“ dal osadit příslušníky Jednoty bratrské a na jižní straně města pro ně postavit nevelkou modlitebnu. Přímo v zámku dal vybudovat soukromou kapli pro případ, „kdyby synové jeho Jan a Vojtěch tu kněze strany římské kdy míti chtěli“.

Kaple sv. Jiří byla přistavěna těsně k mohutné věžové bráně Horního města a její jižní stěna a apsida navazují na hradby, které dal postavit Vilém z Pernštejna. V prostoru dnešní krypty jsou ještě zbytky zdí ze zasypané starší zástavby, zničené asi za husitských válek. Vcházelo se do ní dveřmi z průjezdu věže. Jak dlouho mohl být používán její hřbitov mezi hradbou a tehdejším tokem Bečvy, už nelze zjistit. Jeho zbytky se podařilo odkrýt při výstavbě „Pegas Clubu“ v roce 1984.

Nakonec byli Bratří pochováváni na hřbitově u šířavského kostela, pouze starší Jednoty a významné osoby byli pochováváni „na Kopci“ přímo v něm. Je známo, že roku 1500 byl v bratrském nekrologiu učiněn tento zápis: „Ve čtvrtek před Obrácením svatého Pavla na víru B. Matěj Kunvaldský, první biskup Jednoty, … tu pochován v kostelíku bratrském na kopci, znovu vystaveném, v němž ještě žádný položen nebyl.“

V letech kolem roku 1540 nastaly mezi přerovskými utrakvisty a Bratřími značné třenice. Vystoupil bývalý člen Jednoty bratrské, radní písař přerovský Václav Křížek, hanlivými dopisy proti starším a jiným Bratřím, že prý rozpustilosti a všelikých svobod pro své užitky a jiných obchody dopouštějí a všelijací lotři v domech jejich své chování mají. Jan z Pernštejna proto r. 1543 Přerovské přísně napomenul, aby vedli život mravný a spořádaný. Mezi utrakvisty a Jednotou se poměry srovnaly, protože kromě sboru a školy měli vše společné: záduší, špitál, hřbitov, hrany; rektor na bratrské škole neměl mít větší plat než rektor při škole městské. Odkazy se dály obyčejně jak ve prospěch kostela, tak sboru, jenomže dary pro sbor byly větší. Počtem přívrženců se sice rovnali, ale k Bratřím se hlásily nejvlivnější osoby jak z panství, tak z města.

V Přerově byli dokonce ordinováni někteří bratrští kněží, jako v roce 1553 bratří Jakob Vaniš, Jan Kovář, Pavel Jakub a Blažej (Blasius; působil v Prostějově), v roce 1567 bratří Jeroným, Šimon Kostecký, Janeš Křežanovský (zemřel v Bezuchově roku 1588, pochován v Dřevohosticích), Vavřinec Justus (zemřel roku 1591, působil v Paskově a Místku), Jan Jáchym, Pavel Sperat, Ondřej Sylvan a jiní. 1. března 1561 zemřel v Praze Martin Abdon, rodák přerovský, bratr Jana Blahoslava, učený a v Jednotě velmi ceněný, skvělé vysvědčení mu dal Philipp Melanchthon. Další přerovský rodák Jan Bohuslav byl bratrským kazatelem v Moravském Krumlově, kde zemřel roku 1571.

Pokračování příště                             Zdeňka Mollinová

Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: