Živý růženec

Růženec byl vždy prostředkem pro šíření víry a úcty k Panně Marii. Papežové ho doporučovali pro jeho bohaté duchovní plody. Při modlitbě růžence přemýšlíme nad tím, co dobrého pro nás Bůh vykonal. Pět tajemství radostného růžence nám připomíná události Ježíšova narození, růženec světla rozjímá o životě Pána Ježíše, bolestný o Ježíšově utrpení a slavný o slávě Vzkříšení.

Pobožnost Živého růžence byla zavedena ve Francii roku 1826 Pavlínou Jaricotovou a je zasvěcena sv. Filoméně, kterou papež Řehoř XVI. jmenoval patronkou a ochránkyní této pobožnosti. S modlitbou živého růžence nejsou spojena výjimečná zaslíbení, sama o sobě je však velmi jistou cestou přímluvné modlitby.

Živý růženec tvoří lidé, kteří se společně modlí tuto modlitbu, a tak se denně pomodlí celý růženec. Vždy 20 lidí se spojuje do jediné růže, která je tvořena z 20 tajemství (růženec radostný, bolestný, slavný a růženec světla). Členové živého růžence se zavazují denně k modlitbě jednoho předem určeného desátku, který se po měsíci mění. Každý člen zastupuje duchovně jedno tajemství, modlí se denně svůj desátek. Nemá-li někdo čas či možnost modlit se desátek na kolenou před obrazem nebo sochou Panny Marie, může se ho pomodlit během práce, na cestě, v autě apod. Kdo se modlí celý růženec, není nutné přidávat desátek navíc, ale rozjímat o tajemství, které je mu přiděleno. Věřící, modlící se první desátek, začíná úvodem k růženci: Apoštolským vyznáním víry - Věřím v Boha, modlitbou Otče náš, třikrát Zdrávas, Maria a chválou k nejsvětější Trojici - Sláva Otci. Ten, kdo se modlí pátý desátek růžence, přidává Zdrávas, Královnou a závěrečnou modlitbu.

Modlíme se na úmysly, které nám předkládá Svatý otec a naši biskupové na jednotlivé měsíce, případně na vlastní úmysly, týkající se naší farnosti nebo které jsou právě aktuální v životě církve. Jestliže se někdo z vážných důvodů rozhodne nemodlit se již svůj desátek, má sdělit své rozhodnutí vedoucímu růžence, aby mohl dát jeho desátek někomu jinému, aby byl růženec zase úplný.

 

Přerovské společenství Živého růžence

Začátkem března proběhlo 3. setkání přerovského společenství ŽR. V důsledku chřipky byla účast trochu menší, ale nic to neubralo na přátelské atmosféře. Na setkání nás přišel pozdravit také náš pan farář P. Pavel Hofírek. Seznámil nás se stavebními úpravami a plány ve farnosti v tomto roce. Ač nebyl ještě zdravý, věnoval se nám. Děkujeme.

Jelikož společenství nemá společné aktivity, je těžké sestavit program setkání. Naše činnost je individuální a spočívá v denní modlitbě desátku růžence. Máme 65 členů - převážně žen, ale nechybí ani muži. Každý, kdo je zapojen, dostane koncem kalendářního roku, v listopadu, rozpis desátků a úmyslů na rok následující. Na každý měsíc v roce je předepsaný úmysl - na který se denně modlí daný desátek. Společenství je rozděleno do tří skupin a každá představuje jednu růži pro Pannu Marii. Tak všichni modlitbou propojeni se denně modlí všechny čtyři růžence. Pro nikoho z členů ŽR není určena doba ani místo, a tak má každý možnost využít chvíle volna - doma, na cestách i v přírodě na modlitbu jednoho desátku.

Odměnou pro všechny je, že se čtyřikrát v roce slouží mše svatá za živé a zemřelé členy ŽR. Tak nikdo není zapomenut. Převážná většina členů - dobrovolníků, přispívá finančním darem podle možnosti, a tak podpoří naši farnost. Všem bych chtěla poděkovat za příspěvky. Také děkuji, že se všichni těšíte na rozpisy na další rok.

Jestli se najdou noví zájemci, rádi je přivítáme mezi nás. Můžete se přihlásit u Marty Pastorkové. Modlitba není náročná, ale krásná. Podpořit modlitbou dobré úmysly je krásné a bohumilé.                                  Marta Pastorková

 

Ostatní třídění: 
Zaměření: 
Druhy obsahu: