Stránka pro mládež

Výlet do neznáma

V sobotu 21.10. ráno jsme se probudili a rychle utíkali na autobusové nádraží, kde byl v 8 hodin sraz. Sešlo se nás, mládežníků, celkem 20. Po zaplacení jízdenek jsme od Rosti dostali milý dárek v podobě čokoládové rolky. A tak jsme vyrazili, plní očekávání, nevědouce, kam míříme. Nakonec jsme dojeli do Kroměříže a odtud pokračovala naše cesta autobusem do Koryčan. Pak už jsme vyrazili na naši malou pouť a nebyla to cesta jednoduchá - pořád z kopce a do kopce. Po této strastiplné cestě jsme dorazili na určené místo, a to na horu sv. Klimenta. Zanedlouho po nás dorazil i náš milovaný kaplan P. Zdeněk Mlčoch, přichystalo se vše potřebné a mše mohla začít. Kaplan mluvil v kázání mimo jiné i o slovanských věrozvěstech Cyrilovi a Metodějovi, a stejně tak jako znělo heslo CSM v Olomouci ,,Nebojte se“, i nám otec tato slova několikrát zopakoval. Po mši jsme udělali společné foto před kaplí. Ještě kousek jsme ušli s naším kaplanem a poté, co nám udělil požehnání na zbytek cesty, jsme se s ním rozloučili. Putovali jsme zpět do Koryčan, kde jsme došli na náměstí a počkali chvíli na autobus, který nás odvezl zpět do Kroměříže. Zašli jsme si společně do kavárny na malé občerstvení, a pak už spěchali opět na autobus, který nás zavezl do Přerova. K večeru jsme se všichni rozloučili a vydali se do našich domovů.        Štěpán Dostal


Pozdrav ze semináře

Drazí přátelé a čtenáři !

Srdečně Vás zdravím z kněžského semináře. V minulých dnech jsme prožili krásnou akci zvanou „Dětská univerzita“. Možná jste o ní slyšeli. Do katedrály byly zvány děti prvního stupně, aby zábavnou formou poznávaly krásu sakrálního umění, či se nechaly pohltit dominantou Olomouce, nádhernou katedrálou nebo se dozvěděly o tom, co vlastně taková katedrála je a kdo je ten pán, který má vepředu krásný trůn. Tato akce se pořádá každoročně v rámci vzdělávání při Univerzitě Palackého v Olomouci. Malých studentů přišlo kolem sta. My, bohoslovci, jsme měli za úkol děti po katedrále provést podle pracovního letáku, na kterém měly vyznačené, co by měly najít. Pokud našly všechny zahalené věci, jako byly například zastavení křížové cesty, kazatelnu, náhrobek šlechticů, trůn biskupa, kapli Nejsvětější svátosti, či hrobky biskupů, dostaly razítko s podpisem: SPLNĚNO. Mnoho dětí, které se akce účastnily, bylo v kostele poprvé. Takto mohou podobné edukační programy pomáhat přiblížit křesťanství a naše evropské kořeny.

V katedrále ještě zůstaneme. Jako událost desetiletí jsme zde prožili biskupské svěcení. Zcela jistě jste zde mnozí z Vás byli spolu s námi. A ať už my, bohoslovci, kteří jsme ministrovali a byli poměrně blízko, nebo vy, kteří jste byli v lodi katedrály či u televizních obrazovek, mohli jsme společně zakoušet ty nejtišší okamžiky velké důležitosti, kdy Pán Bůh působí, aby si povolal apoštoly nového času. Na biskupy vzpomínáme pravidelně. Při každém slavení mše svaté. Jistě si ta slova vybavíte. Je to v okamžiku, kdy kněz říká: „Pamatuj na svého služebníka, našeho papeže Františka, našeho biskupa Jana, pomocné biskupy Josefa a Antonína, biskupský sbor, kněžstvo a všechen vykoupený lid.“ A tím „vykoupeným lidem“ jsme označeni my. Tedy i na nás všechny se pamatuje a prosí v oběti mše svaté. V homilii pana arcibiskupa zazněla prosba, abychom se modlili za nové biskupy. Jak je dobré být vnímavý na slova z misálu. Zde je ta prosba výslovně přednesena před celou církví. Pozemskou i nebeskou.

Za týden po svěcení jsme měli první výjezd  domů na víkend  a mohli  jsme se

věnovat našim rodinám a farnostem. Velké pozdravení a poděkování Vám všem, kteří nás podporujete na celé naší formační cestě. Ať už svými dary a příspěvky, modlitbami, či jakoukoliv obětí. Po tomto víkendu jsme vyjeli na 3 dny s představenými do Velkých Losin. Tato akce je úplně novou a souvisí se změnou pana rektora, kterým je nyní P. Pavel Stuška. Přišel k nám ze studia v Římě, kde obhájil doktorát z teologie. V pozici rektora je teprve chvíli, ale už nyní je nám velkou pomocí při formaci ke kněžství a je nám především otcem.

S příchodem nového měsíce, který je typický chladnějším počasím, kdy musíme více topit a lépe se oblékat. Také pamatujeme na naše příbuzné, kteří již mezi námi nejsou. Během Dušiček jsou hřbitovy nádherně ozdobeny světly svíček a pestrostí květin. Přesto je tou nejkrásnější a ještě více potřebnou ozdobou naše modlitba za ně. Oni nám to jednou vrátí.

S velkou oblibou čtu texty Benedikta XVI., moudrého papeže, který se ve svých 90 letech těší zdraví, které mu dovoluje děkovat a radovat se ze života. V roce 2012 pronesl krásnou homilii, která je stále aktuální. Když dovolíte, nabízím Vám úryvek těchto slov:

 

 

 

„Návštěva hřbitovů nám umožňuje obnovovat svazky s těmi blízkými lidmi, kteří nás opustili. Smrt paradoxně uchovává to, co život udržet nemůže. Jak žili naši drazí zesnulí, co měli rádi, čeho se obávali a v co doufali a co odmítali, to objevíme zvláštním způsobem právě na hrobech, které jsou jakoby zrcadlem jejich životů, jejich světa. Oslovují nás a vedou k znovunavázání dialogu, který se jejich smrtí ocitl v krizi. Hřbitovy jsou vlastně jakýmsi místem setkání, v nichž živí potkávají mrtvé a upevňují s nimi svazky společenství, které smrt nemohla přerušit.

Je tomu tak proto, že smrt se týká dnešního člověka stejně jako toho tehdejšího, a třebaže se nám mnohé věci z dob minulých staly cizími, smrt zůstala stejná. Jedinečnému lidskému životu Božího Syna patří život Jeho Nejsvětější matky, kterou jako jedinou mezi všemi tvory ctíme jakožto Neposkvrněnou a milostiplnou. Její mateřské přímluvě chceme dnes svěřit duše našich drahých zesnulých, aby je uvedla do věčného Otcova království. „Panno Maria, bdi svým starostlivým pohledem nad těmi, kteří nyní spí spánkem pokoje v očekávání blaženého vzkříšení. A my pozvedněme k Bohu svoji modlitbu v naději, že všichni budeme jednoho dne navždy sjednoceni v ráji.“

S pozdravem a přáním Božího požehnání                                  Josef Hovád


 

 

Říjnové modlitby mládeže

 

Druhý pátek v měsíci říjnu proběhly další modlitby mládeže. Tentokrát jsme se sjeli do Tovačova. Jako velmi povedený se ukázal způsob dopravy, a to novinka „Děkanátní Taxi“, založená na organizovaném sdílení aut ochotných řidičů. I tak však byla akce kvůli větší vzdálenosti a těžší dostupnosti poznamenána nižší účastí (oproti minulým modlitbám snad poloviční). Ti, co přijeli, se však mohli v kostele sv. Václava zúčastnit dramaticky zpracované modlitby obsahující mnoho hlubokých myšlenek. Následně jsme se přesunuli na faru, kde nás kromě tradičního posezení čekalo i promítání fotek z mládežnických akcí a duchovně zaměřených výletů některých mladých.

 

Další modlitby mládeže se uskuteční 10. listopadu od 19:30 v Přerově. Nebojte se a přijďte mezi nás!                  Adam Kopec

 

 

 

 

Ostatní třídění: 
Zaměření: 
Druhy obsahu: