Světec měsíce

Blahoslavená Emilie Fernández Rodríguez

 „Košíkářka“ a mučednice je první blahoslavenou Romkou. Novou přímluvkyni v nebi mají od soboty 25. března 2017 Romové. V jihošpanělském městě Almería totiž toho dne byla – společně se 114 dalšími mučedníky – za blahoslavenou prohlášena Emilie Fernández Rodríguez, čtyřiadvacetiletá oběť španělské občanské války (1936 – 1939). Je tak teprve druhou blahořečenou osobou romského původu a první blahořečenou romskou ženou.

 

Válečné události, i když zpočátku jen vzdálené, její život provázely od samého počátku: narodila se totiž na prahu první světové války, 13. dubna 1914. Na svět přišla v chudé romské rodině žijící v obci Tíjola poblíž jižního pobřeží Španělska a vyrůstala v jeskyni, kterou její rodina obývala. Ihned po narození ji sice nechali pokřtít, náboženské a vlastně ani žádné jiné vzdělání ale už nedostala: neuměla číst ani psát a modlit se ji naučily až v závěru života její spoluvězeňkyně. Odmala pomáhala své rodině získávat skromnou obživu pletením košíků z vrbového proutí a všichni místní ji tak brzy znali jen jako „Emilii, košíkářku“.

První krok své cesty završené mučednictvím udělala Emilie tehdy, když se rozhodla pomoci svému manželovi, aby nemusel narukovat do občanské války. Manželství s Juanem Cortésem, který byl podle některých dokumentů její pokrevní příbuzný, uzavřela počátkem roku 1938 a obřad probíhal podle romských tradic – farní kostel byl tehdy, v atmosféře tažení republikánské vlády proti církvi, už nějakou dobu zavřený. Když Juanovi nedlouho po sňatku přišel povolávací rozkaz, čekala Emilie dítě. Vedení města ale nedalo na její prosby, aby byl Juan jako novomanžel a nastávající otec služby zproštěn, a úředníci odhalili i Emiliin zoufalý pokus způsobit manželovi dočasnou slepotu použitím jakési neznámé tekutiny. Za svou nechuť bojovat a umírat v krvavém konfliktu, kde Romové podobně jako mnoho dalších lidí necítili náklonnost ani k nacionalistickým povstalcům, ani k levicové a vůči církvi nepřátelské republikánské vládě, byl Juan potrestán vězením. Stejný osud čekal i Emilii za to, že ho ke „zločinu dezerce“ nabádala. Těhotná žena se tak počátkem léta roku 1938 ocitla ve věznici města Almería mezi čtyřiceti dalšími ženami, jejichž proviněním bylo většinou to, že nechtěly zapřít své katolické vyznání.

Pobyt s nimi znamenal nový impuls také pro Emiliinu víru. Jedna ze spoluvězeňkyň, jménem Dolores – zkráceně Lola, ji naučila základní modlitby i růženec. Modlit se ale bylo v tomto místě těžkým proviněním, a tak když se o tom dozvěděla ředitelka věznice, předvolala si Emilii k výslechu. Výměnou za další jména, zejména jméno té, která ji modlitby naučila, nabízela mladé Romce různé výhody: lepší stravu nebo přímluvu za propuštění. Emilie ale svou „katechetku“ Lolu neprozradila. Trestem za mlčení se stala dočasná samotka, a také omezení už tak ubohých přídělů jídla, což pro ženu v pokročilém stádiu těhotenství znamenalo velké riziko. Přesto 13. ledna 1939 přivedla na svět zdravou holčičku, kterou její společnice Lola ihned pokřtila a dala jí jméno Ángeles, Anděla. Spolu se svou matkou bylo děvčátko krátce po porodu převezeno do nemocnice, už za čtyři dny se ale Emilie musela do věznice vrátit – ovšem bez dcerky. Ta byla jako „majetek státu“ předána k adopci a o jejích dalších osudech není nic známo. Její matka Emilie umírá na následky nedostatečné poporodní péče jen o několik dní později, 25. ledna, podle lékařské zprávy je příčinou horečka omladnic a bronchopneumonie. Její ostatky byly uloženy do společného hrobu na městském hřbitově. Do konce občanské války, v níž vítězství Frankových nacionalistů znamenalo i konec pronásledování církve, zbývaly necelé tři měsíce…

Diecézní beatifikační proces romské ženy a s ní i dalších desítek mučedníků španělské občanské války z oblasti kolem města Almería byl zahájen roku 1995 a ukončen o tři léta později. V roce 1999 potvrdila jeho platnost vatikánská Kongregace pro blahořečení a svatořečení a roku 2003 bylo ukončeno i šetření vatikánských úřadů. Blahořečení všech 115 mučedníků diecéze Almería – 95 kněží a 20 laiků – schválil papež František v roce 2016 a 25. března 2017 ho v Almeríi vykonal papežský legát, kardinál Angelo Amato.

Před tisícovkami věřících, mezi kterými byl také početný zástup Romů ze Španělska i dalších zemí, mimo jiné řekl: „V letech 1936 až 1939 se ve Španělskou rozpoutalo velké pronásledování namířené proti církvi, které stálo život tisíce lidí, zabíjených pouze proto, že jsou katolíci. Dnes papež František pozvedá ke slávě oltáře 115 mučedníků z diecéze Almería, zabitých z nenávisti k víře. Připomínáme si je, protože na nás leží závazek, abychom nepromarnili toto mimořádné dědictví poslušnosti Bohu života a jeho slovu lásky. Se vzpomínkou na ně chceme opakovat, že křesťanství je náboženstvím lásky a života, které se staví proti veškerým formám násilí a arogance moci. Jsme dnes vděčni novým blahoslaveným za jejich svědectví, jak zůstat věrný Kristu a svým křestním slibům. Obdivujeme je a ctíme jako příklady odpuštění a inspirace dobrem.“           Jiří Gračka

 

Modlitba (italský originál s církevním schválením)

Bože, milosrdný Otče, tys mocí svého svatého Ducha umožnil své služebnici Emilii,
aby o Kristu vydávala svědectví a vytrvala v něm až do smrti.

Na přímluvu Panny Marie, která jí pomáhala obstát ve zkoušce mučednictví,
vyslyš, Pane, prosby této dcery romského lidu i všech,
kdo se jako ona obracejí k Matce Boží při modlitbě růžence.

Pomáhej nám, abychom i my dokázali svou víru předávat novým generacím.
Skrze Krista, našeho Pána.                                                      Amen. 

Ostatní třídění: 
Druhy obsahu: