Kaple sv. Urbana v Buku

Kaple byla postavena na místě původní obecní zvoničky z roku 1725, v letech 1836-37, za P. Ignáce Spurného, lokalisty v Prosenicích, kam byl Buk přifařen.

12. května 1837 požádala obec o udělení mešní licence, „první totiž na den 25. května neboli den našeho obecního patrona sv. Urbana, a druhou v úterý po slavnosti posvěcení chrámu“ (po „císařských hodech“ – po třetí neděli v říjnu). Konsistoř nato 17. června 1840 žádala o příslib obce o zaopatření duchovního správce, pověřeného sloužit tyto mše. V dopisu z 28. července 1840 obec slíbila udržovat místní kapli „v důstojném stavu“ a ve zmíněné dny posílat „příležitost“, tj. kočár pro duchovního správce do Prosenic, jemuž zaplatí také obvyklou taxu 1 zl. za mši a za námahu cesty 30 krejcarů konv. měny. Také prosenickému kostelu uhradí za poskytnutí mešních potřeb a zapůjčení parament vždy po 1 zl. konv. měny. Podepsali Florián Zmrzlík, rychtář, Anton M (příjmení nečitelné) „pudmistr a súsedé Franc Pohanka, Johan Andrášek, Franc Trpač jmenem celey obci“. Své doporučení a podpis připojil i P. Ignác Spurný, tehdejší prosenický kaplan.

Není jasné, proč je patronem Buku právě sv. Urban, biskup, patron vinařů. Vypráví se, že se tu kdysi opravdu pěstovala vinná réva, kterou však zničil jakýsi „mor viničný“, nejspíše perenospora. Když byl v roce 1867 rozběhnut cukrovar v Lipníku, přešli v Buku na pěstování cukrovky a kolem roku 1880 tu vznikly první chmelnice.

Kaple byla posvěcena „v úterý v oktávě posvěcení chrámu Páně (o císařských hodech) v říjnu 1841.“ Světitelem byl přerovský děkan P. Václav Záblatský, farář v Horní Moštěnici, P. Spurný asistoval. V kapli se sloužily až do roku 1855, kdy P. Spurný 26.8. zemřel na choleru, dvě mše svaté ročně. (V roce 1860 byla licence na žádost faráře Antonína Fekara a děkana Františka Navrátila obnovena s podmínkou, že obec opraví kapli a doplní její nutné vybavení.) V Inventáři zapsal asi v roce 1903 farář Antonín Liebner, který byl v Prosenicích farářem od roku 1879 do roku 1912: „V kapli v Buku se již od mnoha let neslouží mše svatá. Obyvatelé na den sv. Urbana přicházejí v průvodu na mši sv. do Prosenic.“

Teprve za faráře Františka Valacha od roku 1936 slavil opět Buk své hody vždy v neděli po svátku sv. Urbana, mše svatá v kapli byla už jen jednou v roce.

V březnu 1942 byl odebrán zvon s nápisem „S. Florianus / Donatus pro Pago Buk A. 1726“, ozdobený reliéfem sv. Floriana ve věnci z ratolestí. Naposled bylo zvonkem zazvoněno při pohřbu Františka Kočainara 25. ledna 1942. Josef Křížek, rolník na odpočinku a dlouholetý starosta v Buku, jehož bratr byl těžce nemocen a jeho stav byl beznadějný, nemohl snést představu, že bratrovi není čím zazvonit k „hodince“ a k pohřbu. Objednal proto u firmy „Rudolf Sýkora, slévárna pro zvláštní sloučeniny v železe a kovu v Moravské Ostravě – Mariánských Horách“ 25 kg železný zvon za 500 K, a daroval jej obci. Zvon byl dodán 12. června 1943 a okamžitě zavěšen na zvoničku. O dva dny později (v pondělí svatodušní) se jím poprvé zvonilo – k pohřbu dárcova bratra Zdeňka Křížka. (Původní zvonek se v létě 1945 podařilo najít na „hřbitově zvonů“ v Praze a vrátit jej na místo. Dnes visí ve věžičce nový zvon ze zvonařské dílny Dytrychových v Brodku a oba staré zvony pietně opatruje Obecní úřad.)

V rámci „Akce Z“ byla v roce 1967 kaple zvenčí opravena (třetinu nákladu opravy uhradila sbírka mezi občany Buku), a roku 1969 bylo do ní zavedeno elektrické osvětlení.

Protože 3. června 2005 oslavila obec 730 let svého trvání – první písemná zmínka o obci pochází z roku 1275 – dala provést generální opravu kaple. Při příležitosti oslav byla kaple znovu posvěcena prosenickým farářem P. Kamilem Obrem.

Připravila Zdeňka Mollinová

Druhy obsahu: