Církevní památky - kostel sv. Marka v Přerově

Willenbergerův dřevoryt na titulním listě Paprockého knihy „Zrcadlo slavného markrabství moravského“ zobrazuje Přerov při pohledu z pravého břehu Bečvy. Je vidět most s branou a vedle ní překvapivě velký kostel sv. Marka. Jan Willenberger i na maličkém obrázku zachytil docela věrně proporce stavby, jejíž základy v těchto dnech odkrývají archeologové.

Kostel sv. Marka Evangelisty u Bečvy nedaleko přerovského mostu byl největší zmizelou církevní stavbou v Přerově. Vznikl jako bratrská modlitebna, když počet členů Jednoty bratrské v Přerově vzrostl natolik, že jim k bohoslužbě „starý sbor“ (kostelík sv. Jiří) na Horním náměstí už nepostačoval. Na zakoupeném místě u Bečvy si Bratří postavili svůj „sbor pod Kopcem“ roku 1554. Roku 1579 byla jeho sedlová střecha opatřena vížkou a roku 1593 byl kostel doplněn věží s renesanční atikou, jak ji vidíme na Willenbergerově dřevorytu.

Bratřím byl jejich sbor odebrán po vypovězení z města roku 1622, kdy byl posvěcen jako katolický kostel, sloužící také nedalekému městskému špitálu. O jeho provozu a vybavení zůstalo jen velmi málo zpráv. V lednu 1664 vyhořel s více než polovinou Přerova i s předměstími. Z nedbalosti zapálil v noci 3. nebo 4. ledna 1664 opilý dolnorynecký hruboměšťan Jiřík Byskupek na půdě vlastního domu, kde uhořel a „tímto ohněm při hrozném povětří celé město se všemi ulicemi a předměstími popelem lehlo“, zapsal děkan Navrátil.

Opravy se protáhly – na kostel sv. Marka došlo až po opravě farního kostela a hřbitovního kostela na Šířavě. Teprve roku 1682 byl obehnán novou hřbitovní zdí, ačkoliv se na tamním hřbitůvku pochovávalo jen výjimečně. Kostel pravděpodobně neměl kryptu – ve staré matrice je jediný zápis o pohřbu uvnitř kostela: 1742, 23. Mai. Prerovia mortuus est Mathias Pientak molitor Podolescensis, 24 annorum, provisus, sepultus est in Ecclesia S. Marci ad pontem, sepelivit Ex. D. Decanus loci Franciscus a Nedoman. (23. května 1742 zemřel v Přerově Mathias Pientak, mlynář z Podolí, stár 24 let, zaopatřen svátostmi, pohřben jest v kostele sv. Marka u mostu, pochoval vldp. místní děkan František z Nedomanů.)

Za přestavby kostela sv. Vavřince se v kostele sv. Marka konaly všechny farní bohoslužby, pak se vrátil ke svému užívání jako špitální kostel. Jenže 15. června 1749 opět vyhořelo celé město ohněm, který vypukl v Poláškově stavení na jihozápadě Přerova. Vyhořel i kostel sv. Marka, zcela byl zničen mlýn „Spálenec“ a dokonce i jez v Bečvě. Zvědaví Přerováci ještě dnes mohou na zbytcích odkryté podlahy vidět černé vypálené skvrny a uhlíky ze shořelých stropních trámů.

Z mobiliáře kostela sv. Marka se podařilo zachránit jen pár cenností, některé sochy a obrazy. Pak už zachránci prchali z hořící stavby – dnes se našlo několik zbytků ozdobného kování z liturgických knih, které – byť cenné – už nikdo z ohně vynést nestačil. Zůstaly jen holé zdi. Kov z žárem roztavených zvonů byl roku 1767 městem prodán a „peníze rozpučeni“.

Roku 1772 žádal děkan Josef Grunner konsistoř o povolení postavit na místě vyhořelého kostela alespoň kapli sv. Marka, ale jmění kostela nestačilo a město ani vrchnost přispět nechtěly. Tak zůstala zřícenina skoro dvacet let ponechána svému osudu. V roce 1788 získal v dražbě za 316 zl. celý pozemek kostela a přilehlého „zámeckého“ hřbitova tehdejší majitel Přerova Hyacint von Bretton. Dražba se nevztahovala na stavební materiál ze zříceniny, který byl na příkaz zemského gubernia použit děkanem Skočovským k opravě šířavského kostela a hřbitova. V roce 1789 byly zbytky kostela sv. Marka rozbourány kromě zdiva, tvořícího ochrannou zeď břehu Bečvy, také jeho zdi musely zůstat nedotčené do výšky dvou střevíců nad terén. Kamení z těchto zbytků darovalo město v roce 1857 na stavbu šířavského kláštera.

Na prázdném prostranství Na Marku si v roce 1897 postavila místní Tělocvičná jednota Sokol svůj spolkový dům. Jeho základy, dnes také odkryté, místy leží těsně vedle základů bývalého kostela. (na foto patrné zcela vlevo - 2 zdi vedle sebe)

Chcete-li si sáhnout na dnes veřejně přístupné zbytky kostela sv. Marka u mostu, budete si muset pospíšit stejně jako archeologové, kteří jsou tam denně v pilné práci a všichni jim přejeme hodně úspěchů a další nálezy. Stavba Tyršova mostu však musí pokračovat. Pokud to zmeškáte, nevadí. Aragonitové kropenky od sv. Marka byly vsazeny u bočních vchodů farního kostela a jsou tam dodnes.

Zdeňka Mollinová

Druhy obsahu: